Významný český hudební skladatel Antonín Dvořák (1841 – 1904) zasáhl snad do všech hudebních žánrů (nepsal jen operety). Významná je jeho oratorní a kantátová tvorba. Pro tyto žánry napsal celkem deset skladeb. Nejnižší opusové číslo nese hymnus Dědicové Bílé hory z roku 1872. 13. listopadu 1877 Dvořák dokončil Stabat Mater, skladbu, s níž se zařadil ¨mezi skladatele, kteří tuto středověkou náboženskou sekvenci zhudebnili. V letech 1887/1892 vznikly dvě verze oblíbené Mše D dur – nejprve varhanní, později i orchestrální. K těm významným vokálním skladbám patří ještě kantáta Svatební košile, Requiem a Te Deum, méně hrané jsou skladby Žalm 149, příležitostná kantáta Americký prapor a Slavnostní zpěv. Oratorium Svatá Ludmila vzniklo mezi 17. září 1885 a 30. květnem roku následujícího. Později se k oratoriu Dvořák ještě vrátil, aby provedl úpravy pro scénické provedení (především sám navrhl v tomto rozsáhlém díle škrty). Svatá Ludmila zazněla poprvé pod skladatelovou taktovkou v anglickém Leedsu 15. října 1886. V Čechách bylo dílo poprvé uvedeno 25. února 1887 v Národním divadle v Praze, kde titulní roli zpívala Marie Sittová a pod skladatelovou taktovkou účinkoval sbor a orchestr Národního divadla, rozšířený o studenty konzervatoře a zpěváky z dalších pražských sborů. Oratorium je psáno na slova Jaroslava Vrchlického, když Marie Červinková-Riegrová pro zaneprázdnění Dvořákovu nabídku na spolupráci odmítla. Dílo je členěno do tří částí: Na nádvoří hradu mělnického, V lesích berounských a V chrámu velehradském, a je psáno pro pět sólistů, velký smíšený sbor a symfonický orchestr. Vybraný námět vypráví poněkud idealizovaný příběh z nejstarší historie české země z období nástupu křesťanství v Čechách. Hluboce věřící Dvořák si na výběru námětu nesmírně zakládal a jeho vzniku věnoval velkou pozornost. Pracoval na díle tak intenzivně, že se doslova přepracoval. Josef Kovařík vzpomíná: „Když mistr psal Sv. Ludmilu pro Anglii, přepracoval se, a od té doby trpěl nervózními záchvaty, takže se mnohdy obával překročit ulici.“ Vzniklo tak jedno z nejrozsáhlejších skladatelových děl o čtyřiceti pěti hudebních číslech, jehož durata čistého času je okolo dvou a půl hodin. Proto většina provedení tohoto gigantického díla bývá výrazně krácená.

V prvním díle oratoria přichází na mělnický hrad poustevník Ivan, který pohanskému lidu zjevuje pravdu o jediném Bohu. V druhém díle se v lesích setkává kněžna Ludmila s Ivanem, rozhodnuta přijmout křest. Potkává Bořivoje, který se do ní zamiluje a je ochoten přistoupit na křesťanskou víru, dostane-li Ludmila za ženu. Ve třetím díle se koná velkolepý obřad na Velehradě, kde Ludmila, Bořivoj a celý český národ přijímají z rukou biskupa Metoděje křest.